A teďka zase k hřejivé výzvě. Toto téma mi trvalo, protože jsem nemohla přijít na to, o čem psát... Nakonec mě něco napadlo, tak uvidíme, co z toho vzejde.
2. Příběh jakéhokoliv předmětu z tvého pokoje
Kdysi dávno, hodně dávno jsem byl strom. Teda část stromu. (A ne, kniha vážně nejsem.) Jsem delší a širší, ve tvaru obdélníku a mám jen jednu stranu. Ta je krásně lesklá a hladká jako boty džentlmena – díky tomu na nás můžou být krásné barevné obrázky. Ano, jsem plakát!!!
Je nás vícero. Já jsem tady rok a pořád jsem tu ten nejmladší. Většina z nás je aspoň trochu postižena drápem místní kočičí šelmy, já bohužel nejsem výjimka. Ale pořád jsem na tom líp než třeba plakát s fotkou skupiny Arctic Monkeys, kde zůstala už jen půlka Jamieho Cooka a celý Alex Turner. Koho to má bavit furt slepovat, ty mourovatá stvůro?
Já však nejsem fanouškovský plakát s něčí fotkou, ale plakát události. Ta proběhla přibližně před rokem a třemi měsíci. Bylo to v Ostravě, na akci se pouštěli její nejoblíbenější filmy, hráli tam její oblíbené české kapely. Šla tam se svou nejlepší kamarádkou od dětství a klukem, který se jí kdysi šíleně líbil a který se směje ze spaní.
Dívali se nakonec jen na jeden film, šli na jednu skupinu, pak kluk odešel, už jen s kamarádkou šly na druhou. Pak jedla sýrové toasty, nabídla druhému klukovi, který se jí líbil zrovna v tu dobu. Pár měsíců po tom, co si mě pověsila na zeď a místní tygr ze mě strhl zanedbatelný cár papíru, objevil se tu právě on, poprvé a naposled, a hned si mě všiml a poznal mě. Ale zpátky k danému večeru. Chvíli po půlnoci si už zase samotné povídaly s „sekuriťákama“. Místo koncertu Retro Jokers, které jen půl roku poté začaly zbožňovat. Ale tak to v životě bývá.
Událost skončila. Neměly kde spát. Šly s druhým klukem a třetím klukem do Staré Arény povalovat se po gaučích, které po pár měsících zmizely a byly nahrazeny. Ten třetí kluk se pro změnu líbil před nějakou dobou, než byla daná událost, její kamarádce. Vyznáte se v tom ještě? Fajn.
Byli tam do čtyř do rána, pak šli kluci na svoje „tramvajky“ a osamocené holky šly hledat něco na jídlo. Prošly centrum, dostaly se ke Karolině a došly k závěru, že teda nikde fakt nic otevřeného není. Chtěly se dostat na nádraží Ostrava-střed, kde se běžně dostanete skrze Karolinu. Anebo přes silnici. Pokud jdete z centra. Karolina byla ale zavřená že. Takže to všechno obcházely a přecházely a brodily se a bloudily, ale nakonec se na pusté nádraží dostaly. Přijel vlak, kde to smrdělo, jako by ti lidé jeli tím vlakem už deset dní a ani jednou neotevřeli okno.
Ale celkově to byla skvělá událost. Vážně. Já a moje krásné provedení budiž důkazem. A abyste mi věřili, připojuji svou fotku:
A tady taky smutný osud plakátu Arctic Monkeys. :(
Žádné komentáře:
Okomentovat