neděle 26. října 2014

Navštívili jsme nejkrásnější města na světě

Dlouho jsem přemýšlela, jak článek o Kodani a Malmö vůbec pojmout. Nejprve jsem dopodrobna psala, kam a kama jsme šli a co jsme viděli, i když jsme kolem toho jen prošli a ani na fotce jsme to neměli... No není divu, že po téměř 2 měsících jsem byla stále u toho, jak jsme přijeli do Kodaně a museli si rozměnit peníze s tím, že jsem předtím ve třech odstavcích dopodrobna popsala naši dvouhodinovou návštěvu Prahy. :D Tímto tempem bych čtyři dny v Skandinávii dopsala asi tak... v důchodu? Navíc už teď si to bez pomoci fotek skoro nepamatuju. (Musím zase začít brát ginko hnilobu.)

Bude to tedy jinak. Rozdělím to do několika podtémat, aby to bylo přehlednější. Začnu praktickými kravinami, které můžete rovnou přeskočit, jestli se do těchto měst/zemí nechystáte, skončím tím nejzajímavějším a když už nic, budu se snažit přidat aspoň tak trilion super kvalitních fotek. Have fun!

Edit: Těch fotek nakonec fakt je trilion, resp. 128, takže to nechte chvilku načíst a až pak se dejte do čtení. Omlouvám se všem za zpomalení internetu. :D Až budu mít čas, tak ty fotky dám asi do mozaik, ale teď už se mi nechceeeee.


Pokud není uvedeno jinak, fotky jsou výhradně moje nebo od D. (snad mě za to nebude soudit :D).



– – – – –

Cesta, jízdenky

Všechno jsme se snažili koupit v akci a/nebo se studentskou slevou. Takže pokud si to všechno budete kupovat den předem bez chytnutí nějakých super slev, počítejte s tím, že to bude o dost dražší.

Původně jsme uvažovali o cestě Ostrava – Katowice – Malmö (letadlem) – Kodaň (busem) a zpět. Nakonec jsme ale zvolili druhou možnost Ostrava – Praha – Kodaň (busem) – Malmö (busem) a zpět.

  • Nejprve jsme jeli z Ostravy do Prahy vlakem – Leo Express měl nějakou akci, takže celá cesta stála 99 Kč (+ stejná cena nazpátek). Mám tedy radši RegioJet díky jejich chezekhake za devět korunek, ale přežila jsem to i bez něj.
  • Z Prahy jsme jeli autobusem přes Drážďany (ach <3) a Berlín s Eurolines. Eurolines mají speciální akci PROMO, kdy zpáteční jízdenka stojí stejně jako normální jednosměrná. (Samozřejmě, nejde o slevu zadarmo.) Cena se tam objeví v době, kdy do termínu odjezdu zbývá měsíc – teda aspoň tak jsme to kupovali my. Pokud jízdenku budete kupovat dřív, asi to bude ještě levnější, ale je to třeba pořád zkoušet, jestli se tam ta promo cena objeví nebo já nevím, jak to funguje. :D No, každopádně jednoho cesta do Kodaně a zpět vyšla na 1800 Kč. (Včetně jízdy trajektem, který jednou jel 45 minut a podruhé 2 hodiny. A ten rozdíl dosud nechápu.)
    Autobus jel z Florence, přijel hned vedle kodaňského nádraží (stačí přejít přes most doslova zaplněný koly) – je to kousíček od centra a hned u vchodu do nádraží je autobusová zastávka.
  • Poslední, co bylo třeba zařídit předem, byly jízdenky z Kodaně do Malmö a naopak. Jeli jsme se Swebus. Výhodou rozhodně je, že autobus staví tam, kde i ten z Česka. Studentské jízdenky tam a zpět pro dva stály okolo 21 eur = 608 Kč – pro jednoho tedy 304 Kč.
    V Malmö autobus staví opět hned vedle hlavního nádraží, odkud se snadno dostanete kamkoliv pěšky i proslulými zelenými ekologickými autobusy.
  • Celkem jednoho cesta tam i zpátky přišla na 2 302 Kč.

kodaňské nádraží

výhled na Malmö při cestě z Kodaně po slavném mostu


Městská doprava

Ještě něco málo o městské dopravě – je totiž lepší si všechno nastudovat předem, protože tam jsme neměli vůbec potuchy, co dělat. :D

KODAŇ

  • V Kodani si lze koupit jízdenku v automatu, který jsem ale viděla jen na nádraží (nebere však ani karty ani bankovky, takže je třeba si někde rozměnit).
  • Dále se to pak dá koupit přímo v autobuse u řidiče (tomu taky jízdenku z automatu ukazujete – trošku mě překvapil takový maloměstský způsob:D).
  • Jízdenka pak platí hodinu, my si kupovali tu za 24 DKK (levné, že?).
  • Samotnou cestu autobusem jsem moc nepochopila, prostě pořád sledujte displej, dokud se neobjeví vaše zastávka a pak zmáčkněte tlačítko na signál, že chcete zastavit, a mělo by to být v pohodě.
  • Pokud totiž to tlačítko nezmáčknete, autobus narozdíl od těch našich u zastávky ani nepřibrzdí, ani zastávku neoznámí a prostě hned hlásí tu další a jede vesele dál a vy si toho ani nemusíte všimnout. (Ano, přesně to se nám stalo a proto to píšu. :D)


MALMÖ
  • V Malmö se jízdenky kupují ve speciálních trafikách, kde jim prostě řeknete vaši cílovou zastávku a oni už vám to všechno zjistí a vytisknou vám jízdenku, kterou dají dokonce do mini plastového obalu. To pak ukážete řidiči a to je celé.
  • Už si ale nepamatuju, kolik jízdenka stála, případně ještě doplním; ale řekla bych, že – stejně jak v Kodani – přibližně jako tři chleby v Česku.
  • Jízdenky se pak dají koupit i v některých normálních trafikách. Ale nikde jinde. Ani u řidiče (aspoň v zelených; ve žlutých by to asi mělo jít – ty ale nejezdí po centru města, takže se k nim běžný turista asi nedostane), ani v automatu.
  • Takže když chcete jet v neděli v 19 hodin a výše popsané trafiky jsou zavřené, máte prostě smůlu (ano, opět osobní zkušenost). Naštěstí jsme narazili na super-hodného řidiče, který nám nejprv vysvětlil, že si to musíme příště zjistit dopředu a bohužel jízdenku už nikde teď nekoupíme. Tak jsem mu řekla, že chápu a že teda půjdeme pěšky. A on, že ne, že nás nepustí a že to uděláme takhle – „I'm going to kidnap you. Get in.“ Slovo kidnap mě samozřejmě nejprv trochu vyděsilo, ale nakonec mi došlo, že nás veze zadarmo. :D
  • Zbytek je pak stejný jak u Kodaně.


Naštěstí zrovna v těchto dvou městech musíte jet MHD jen, když se vám nechce tahat s kuframa (a komu se chce). Zbytek zvládnete v pohodě pěšky anebo NA KOLE.


Půjčovna kol

Zapomeňte na všechny půjčovny, které v Kodani jsou, a jděte k Lucovi. Má nádherná kola (měla jsem to italské červené <33), 50 dkk na den, navíc je v pohodě, povídal si s náma o Praze a tak a dokonce nám sám nabídl, že nám půjčí kola do Švédska. Vůbec bychom ale nestíhali mu je vrátit, takže bohužel.

V Malmö jsme si kolo nepůjčovali, ale je to takové malé město, že jsme všechno prošli i dvakrát během dvou dnů. :) Každopádně kdyžtak dejte tipy, pokud jste tam někdy byli a kolo si půjčovali. Ráda bych se tam někdy vrátila a zkusila to tentokrát projet i na dvou kolech.



samotný pan Luca! :D
-lucascykler.dk-

– – – – –

Ubytování

Předpokládám, že tohle nečte nikdo, kdo by chtěl v Dánsku nebo Švédsku bydlet v hotelu. Pokud nejste boháči, tak na to radši hned zapomeňte. Vlastně i když jste boháči. Protože existuje spousta levnějších a mnohem zábavnějších variant – asi nemusím moc představovat Couchsurfing a Airbnb. Vyhledávání tam zvládne i průměrně inteligentní šimpanz, přesto pokud byste potřebovali poradit, ráda se vším pomůžu.

  • V Kodani jsme bydleli u Dominique. Pro dva lidi na dvě noci – 3 127 Kč. Je to roztomilý byt, hlavně se mi líbila hodně prostorná (obzvlášť na Dánsko :D), ale stále útulná koupelna. Jinak Dominique byla hrozně cool (Naty, pokud tohle budeš číst, vypadala jako tvoje o 20 let starší verze! :D), takže mi nakonec ani nevadilo, že jednu noc přišla někdy nad ránem a řvala tam se svým přítelem jak na lesy a měla tam celou dobu trošku binec (ale jen v kuchyni). Mrzelo mě jen, že jsme neměli moc možnost si popovídat, protože jsme se celé dva dny úspěšně míjeli. Každopádně domluva a všecko v pohodě.
  • Ještě se mi líbilo, že v našem pokoji byla kniha To Kill a Mockingbird a taky složka s informacemi o všem možném, co by turisté potřebovali vědět.
  • Byt se nacházel v opravdu krásné části (Nørrebro), hned vedle hřbitovu, kde leží i H. Ch. Andersen. Do centra jsme došli pěšky tak za 15-20 minut (takovou tou turistickou šnečí chůzí).
  • Fotky bytu bohužel nemám (teda na pokoj můžete kouknout přímo na Airu, ale chtěla jsem si vyfotit i tu koupelnu :( ). Takže aspoň fotky okolí!




  • V Malmö jsme bydleli u jedné z nejúžasnějších osob, které jsem měla možnost minimálně v tomto roce poznat. Byla to taková moje švédská soulmate (hned pochopíte proč :D). Seznamte se s boží Jeanette.
  • Původně jsme chtěli bydlet u někoho přes CS, abychom ušetřili, ale měli jsme prostě a jednoduše smůlu – všichni super lidi byli ten víkend někde pryč. Avšak ty nečekané výdaje navíc (1743 Kč pro dva na jednu noc) za pokoj, který jsme sehnali asi tak 10 hodin před příjezdem do Malmö, za to stály!
  • Jeanette žije s černou kočičkou Puffy (neboli Mišumišu), kterou občas bere i ven, zapásanou v kočárku. Fontánka, sklenice s vodou na stole (protože kočky prostě nesnáší misky, ale milujou sklinky – to dobře známe), dveře do koupelny přizpůsobené pro kočku, plno kočičích fotek a sošek... No co vám budu povídat. Kdyby měla J. o pokoj víc, hned bych se vykašlala na školu a Českou republiku a napsala rodičům do pohledu, že se vrátím na Vánoce. :D
  • Poradila nám úplně se vším (hlavně, kde najdeme Zlatanův dům! :D Do té doby jsem vůbec nevěděla, kdo to je, teďka už ho do smrti nezapomenu haha.), dokonce nám udělala opravdu bohatou snídani a svačinu na cestu (včetně šneků).
  • Byt je krásný, čistý, moderní a stokrát lepší než většina hotelových pokojů.
  • V okolí je hodně cizokrajných restaurací, je to nedaleko do parku (tak jako asi všude v Malmö) a i do centra se dá dojít opět tak za 20 minut maximálně.
  • A mohla bych toho říct ještě plno, prostě pokud někdy budete v Malmö, aspoň na jednu noc se stavte! :)


Možná by vás taky zajímalo, co jsme hostitelkám přivezli. Přinejmenším něco drobného jim přivézt nebo jim něco uvařit je tedy alespoň pro mě naprostá samozřejmost. Jelikož jsme je vůbec neznali (obzvlášť Jeanette, protože jsme při nákupu ani nevěděli, u koho v Malmö budeme :D), tak jsme stříleli trochu naslepo a nakoupili nějaký mix typických českých potravin, které jsou schopny přežít cestu. Nakonec byly obě dámy spokojené (nebo se tak aspoň tvářily). Každé jsme koupili lázeňské oplatky, pivo Kozel a Plzeň (ale pozor, Plzeň a pak taky třeba Postřižiny tam jsou skoro na každém rohu, takže radši kupte nějakou neznámou, vaši oblíbenou značku) v plechovkách a Studentskou pečeť. :) To všechno v krásných dárkových taškách, které jsem tahala v několika velikostech a provedeních (protože jsem při balení ještě nevěděla, co jim vlastně před odjezdem v Tescu nakoupíme :D).


– – – – –

Jídlo

Snažila jsem se vám ukázat, jak lze ušetřit na dopravě i ubytování. U jídla to však nejde – drahé je prostě VŠECHNO. :D Pouze takové ty věci, co jsou v naší zemi předražené – třeba sójové mléko, stojí v přepočtu přibližně stejně. Takže jediné, co vám v tomto směru můžu poradit, je jednoduše nic nepřepočítávat. Jinak byste umřeli hlady.

My nakonec nenavštívili žádnou normální restauraci ani kavárnu, ale obzvlášť ve Švédsku byste nějakou kavárnu navštívit měli. :)



V supermarketech se toho dá sehnat hodně. Dokonce v jednom jsme v Kodani hned první den našli saláty za docela příznivou cenu a vypadali dobře. Těstovinový salát se sušenými rajčaty a nějakým podivným sýrem stál asi 20 DKK, byl tedy levnější než jízdenka na dvě zóny. :D A bylo to taky skoro to nejlevnější, co v obchodě bylo. :D Ale pořád dobrý a navíc s VIDLIČKOU!



Na snídaně a večeře jsme pak měli nějaký chleba, Philadelphiu, sýr à la hermelín a cherry rajčátka. Jednou jsme si dali v nějakém „emigrantském“ fast foodu jídlo, už ani nevím, co to bylo, ale všechno tam stálo 30-50 dkk. A taky je to tam moc dobré! No ale je to prostě fast food, že jo...

Na nádraží v Kodani mají taky takový mix potravin, kávy a časáků, kde jsem utratila první peníze – koupila jsem si mňami horkou čokoládu za 30 dkk. V lille kop pro takové menší kávičky po ránu.


Hned jsem si vzpomněla na tenhle díl Parks and Recreation. :D

-http://parksandrecreation.wikia.com/wiki/Soda_Tax-
V Malmö mají něco podobného, tam jsem zase koupila 4 skořicové šneky asi za 50 švédských korun (což je samozřejmě velmi výhodná nabídka!!!), které jsem pak rozdala doma – lepší suvenýr ze Švédska prostě nenajdete. A levnější taky ne.

Jeden velký supermarket (v Kodani jsme naráželi jen na samé malé) jsme měli kousek od J. bytu a tam bylo prostě úplně všechno. Koupila jsem si tam (ZASE) skořicového šneka a taky kešu mléko. Jednak proto, že tohle v ČR nenajdu ani v nejvíc alternativních obchodech, jednak proto, že to bylo nejlevnější „falešné“ mlíko. :D Nejdřív mi to fakt nechutnalo, ale nakonec jsem se toho nemohla upít. Na večeři jsme si pak koupili mraženou pizzu.




Další den jsme chtěli jíst někde venku, klidně i v něčem normálním, ale nemohli jsme prostě nic najít. Nakonec jsme skončili v nějakém fast foodu, opět nedaleko našeho bytečku, a shodou okolností jsme se (aspoň podle J.) trefili do toho nejlepšího v okolí. A bylo to fakt dobré! Měli jsme nějaké tortily se sýrem a falafelem.

Ještě se taky musím zmínit o mekáči na hlavním náměstí. Měli tam dost frmol. Objednala jsem si karamelové frappé (asi 10x jsem řekla slovo frappé, než pochopil, co myslím) a skořicového šneka (jo, já vím). Nevěděla jsem, jak se to správně řekne anglicky, natož švédsky, tak jsem na to prostě ukázala. Pán mi řekl: „Yes, kanelbullar.“ Tak jsem přitakala, zaplatila a šla čekat. Jak jsem už psala, měli tam dost frmol a sami se moc v těch objednávkách nevyznali, takže SAMOZŘEJMĚ jsem tam 15 minut čekala jak debil a žádné karamelové frappé ani kanelbullar nepřicházeli. Navíc ten, u kterého jsem si objednávala, odešel. Takže jsem musela jít za jiným, vysvětlit mu, že jsem stále nic nedostala bla bla bla. Musela jsem opět několikrát zopakovat slovo frappé a ještě víckrát kanelbullar. Potom pán konečně pochopil: „Oh cinammon bun! But we don't have them now. Can I give you muffin?“ Tak jsem řekla ok a vzala si ho. Jediná dobrá věc na tom byla, že muffin byl asi o 3 švédské koruny dražší, ale chápete – já k tomu frappé nechtěla sladkost, chtěla jsem k tomu vyloženě šneka, protože i když jsem tu šneka zmínila už devadesátkrát, v tu chvíli jsem v sobě neměla ještě ani jednoho a měl být mým historicky prvním pravým švédským šnekem. :( No ale nechtěla jsem to řešit, byla jsem ráda, že mám svoje frappé a muffina se slevou a několika šneků jsem se, jak už víte, nakonec dočkala.
Chtěla jsem toto zmínit ale hlavně z důvodu, že v mekáči byli ti dva lidé, u kterých jsme si objednávali, jediní, kteří nebyli šíleně milí a usměvaví – tak jako zbytek Švédů, které jsme kdekoliv kdykoliv potkali. Už jen kvůli tomu jsem si tu zemi zamilovala. :) Takže do mekáče prostě nechoďte!!!! :D

tam někde stojí ten pekelný mekdonald

Jako poslední jídlo do busu jsem si koupila Pringles a Maltesers. :D



Sečteno, podtrženo jedli jsme tam absolutní mega srance a tyto sáhodlouhé kecy mají sloužit k tomu, abyste věděli, jak to NEMÁ VYPADAT. Běžte do kaváren, pekáren, na trhy, ochutnejte všechny bio a veganské věci a užívejte si to.

Minimálně v Kodani musíte zajít na ty jejich pověstné zastřešené trhy (Torvehallerne). My jsme tam taky zašli, ale nakonec jsme si tam nic nekoupili. :( Tak aspoň fotečky.





– – – – –

Co musíte vidět v Kodani

Co musíte vidět v Kodani? Nejlíp všechno! Prostě vemte kecky a projděte si celé centrum. Potom si půjčte kolo (samozřejmě u milovaného pana Lucy) a jeďte dál, do vzdálenějších městských částí, na pláž, k lodím... A pořád se dívejte kolem a užívejte si to. :)

V Kodani je každý dům architektonický skvost. Ulice jsou široké – vlezou se tam dva pruhy aut, dva pruhy cyklostezek (které ještě mají pomyslný rychlý a pomalý pruh) a chodníky, kde se v pohodě vejdou čtyři lidi. Je tam tedy hodně prostoru, většina silnic není orámována řadou stromů (jako v Paříži) a přesto to působí tak nějak útulně a příjemně. Architektura prostě dělá fakt hodně, i když si to člověk neuvědomuje. Taky se mi hrozně líbí vyřešení pouličních lamp, které „visí“ nad silnicí (to samozřejmě není jen v Kodani, ale poprvé jsem to viděla právě tam).












A teď teda k něčemu konkrétnějšimu, co mě zaujalo asi nejvíc (i když je fakt těžké vybrat to NEJ).

Určitě navštivte městskou část Nørrebro, ve které jsme bydleli. Je to strašně krásná část a bydlet tam je můj sen. Můžete zajít na hřbitov, které nejsou jak u nás. Můžete tam jít se psem, na piknik, pít víno, cokoliv. A pořád je tam hodně klid.



Pokud vám to nepřijde moc příjemné (asi jako mně), je v menším či širším okolí i dost jiných parků. Třeba okolí hradu Kastellet. To má umělé vodní a kopcové opevnění. Po těch kopcích (nebo teda spíš kopečcích, ale jelikož nejvyšší hora Dánska měří 170 m, myslím, že to můžu klidně nazvat i kopec :D) se dá chodit různými pěšinkami, je tam i mlýn, plno červených domečků... No prostě krása nesmírná. :D Vlastně to vypadá mnohem působivěji než na mapě.



Když se podíváte na mapu centra, je tam plno dalších parků a všechny jsou nádherné. Stačí si vybrat.

Další krásnou částí je Christianshavn. Aspoň teda večer to tam bylo hrozně hezké, už jen samotná cesta tam. Jsou tam krásné domy, zajímavý kostel, na který se dá vylézt, a taky nějaké bistro s palačinkama a wafflema. Jo a lékárna s velkou bustou jednorožce nad vchodem.




Součástí Christianshavn je taky „nejmenší stát světa“ Christiania. Víc si o této zvláštní části města přečtěte tady. Mysleli jsme si, že fotit se nemůže v celé Christianii, takže nakonec máme fotky jen ze začátku a konce. :D Ale stejně to je nejlepší naživo. Prostě takové hipísácké město plné krejzy roztomilých domečků, kaváren a samozřejmě trávy. Ten domek na poslední fotce byl už mimo Christianiu, ale furt měl takový avantgardní nádech a prostě se mi moc líbil, tak ho taky přidávám.




Z Christianie se kolem přístavů a kanálů (které jsou teda v Christianshavn všude) a skrze nějaký univerzitní kampus (já chci mít taky školu na takovém místě jako!) dostanete až k známé budově Královské opery. Od ní jde přímo vidět i na královský palác, trochu nalevo je pak budova divadla.






Královská opera 
Královská opera
Královské divadlo
pohled na palác Amalienborg
Opera z druhého břehu
A poslední místo, které určitě musíte navštívit, je dlouhá pláž. Je to docela daleko od centra, takže je asi nejlepší jet tam na kole, tak jak jsme to udělali i my. Kousek je i akvárium, kde je i takový ten velký akvarijní tunel, kterým můžete procházet, letiště, Øresundsbroen, na druhou stranu zase větrné mlýny ve vodě a tak dále. Kromě toho taky speciálně postavený „bazén“, ze kterého lze skákat do moře, dá se tam převléct do plavek, opalovat, ... Vedle mola je taky chodníček, který postupně vede až do moře – ale je plný řas, fuuuj. :D






A tady ještě pár dalších hezkých míst v Kodani, které tu ještě nebyli (protože je mi jasné, že těch fotek NEMÁTE DOST! :D).

nějaká plovárna v jednom z kanálů

hřiště, vzadu byly prolízky a pod nimi takový zvláštní „bažinovitý“ asfalt, aby si děcka nepolámala kosti asi :D

samozřejmě Tivoli


botičky kousek od Happy Wall

samozřejmě Nyhavn nemůže chybět!



přístav kousek od...

... malé mořské víly!

– – – – –

Co musíte vidět v Malmö

Místa, která musíte vidět v Malmö, lze roztřídit do takových tří pomyslných částí: pobřeží, parky, centrum (o tom psát nakonec nebudu, ale je to prostě komplex několika náměstí, nějak extra mě to nezaujalo:D). Přičemž všechny tři „části“ zvládnete během jednoho dne – i se snídaní, obědem a večeří.

Malmö je fakt maličké, teda co se památek týče, obytná část zabírá velkou část města. Počtem obyvatelstva odpovídá Ostravě, rozlohou je ale asi spíš menší. Proto jsem výlet do Malmö brala spíš jako bonus ke Kodani, takové náhlednutí do života Švédů – ale samotné nás překvapilo, jak moc se nám v Malmö líbilo. A to hlavně kvůli lidem, což jsem už zmínila výše.

I přestože Kodaň je architektonicky a památkově hezčí a zajímavější, v Malmö si zase dokážete představit běžný život. Krásný, nádherný, ideální, ale běžný život. :D Kdo by nechtěl bydlet ve městě parků, hned vedle moře, půl hodiny od nejkrásnějšího hlavního města na světě a prostě ve Švédsku? Navíc to není ještě úplně sever a za ty tři slunečné dny jsem se opálila víc, než za dva měsíce v Česku. :D

No dobrý. Takže jako první – pobřeží. Jeanette nám říkala, že v Malmö jsou pyšní na dvě věci – Turning Torso a Zlatana Ibrahimoviće. Torso a Zlatanův dům najdete právě tady. Turning Torso je vážně šílená budova, ale mně osobně se hrozně líbí. :) Navíc se nachází v části, kde je víc takových moderních skvostů – nejde ale o úplné šílenosti, ani o nudné skleněné domy. Něco mezi tím. Ostatně to uvidíte na fotkách. (V jednom z těch domů mimochodem bydlí i Saga v seriálu Bron/Broen. :D)






dům Sagy! :D







Poslední tři fotky jsou už z pobřeží, odkud je krásný výhled na Öresundsbron, jsou tam velké kameny, multifunkční schody na sezení, lezení, chození, opalování se, čtení, vození kočárků... Cokoliv.






Pokračujeme na pláž, spojenou s opravdu velkým a prostorným parkem. Nádherné místo! Škoda jen, že moře bylo už u kraje plné medúz. :/
Na písku jsme pak hráli cosi jako házecí petanque s kamínky. :D







A od pláže je to už jen kousek k Zlatanovu domu! To jsme ale ten den nevěděli a další den už jsme to měli daleko, takže už jen kvůli tomu se musíme do Malmö vrátit. :)) Mimochodem, zrovna ho prý prodává (ale za takové peníze, že ho nikdo nechce). Takže kdybyste mi chtěli udělat radost...

Už jste tedy viděli park u pláže. Když půjdete kousek dál, bude tam další. Pak se tam objeví hrad Malmöhus, který dneska slouží jako muzeum. No a pak tam je další park a další... Prostě je jich tam fakt HODNĚ, takže jestli jste takoví parkoví nadšenci jako já, v Malmö se vám určitě zalíbí. Ještě než se vrátím k muzeu, chtěla bych jmenovat aspoň jeden konkrétní park – Folkets Park. V něm jsou úplně šíleně úžasné prolízačky pro děti, kdy lituju, že jsem se nenarodila jako švédské dítě, kromě toho tam je plno kaváren (třeba Cuba Café), různých šílených soch... Jenom jsme tím ale prošli, takže vám k tomu víc neřeknu.




nejlepší socha v Malmö

nějaký random park s MOTÝLKAMA všude

Folkets Park

Folkets Park
Teďka už k Malmöhus. Původně jsme přemýšleli, jestli radši nejít do Moderna Museet, což je „pobočka“ stejnojmenného osloského muzea, a nachází se v ní díla Picassa, Matisseho, Duchampa, bla bla bla. Nakonec jsme si ale vybrali komplex muzeí Malmö Museer v Malmöhus a okolí. Studenty to stojí asi jen 20 švédských korun.




Nejprve jsme samozřejmě koukali po Konstmuseum části, čili umění. Ale jediné, co jsme našli, bylo asi 20 obrazů z různých období v jedné místnosti. Kromě toho tam byl takový přístroj, kde jste měli hlasovat za nejlepší obraz, který v muzeu je. Samozřejmě jich tam bylo na výběr mnohem víc než těch 20, tak jsme si řekli, že než budeme hlasovat, tak si to všechno projdeme. Hledali jsme, hledali... a jediné, co jsme našli, byla jakási výstava fotografií žab (ty fotky byly ale fakt boží!) a v nejvyšším patře malou místnost, ve které byla spousta knížek o umění, komiksy, všechno možné. Vedle pak byla aktuální výstava, která se věnovala feminismu, ale všechno bylo ve švédštině, takže jsme z toho nic neměli. Bůh ví, kde to umění měli schované! :D Snad příště.






Za žábami byla taková retro výstava, kde mě samozřejmě nejvíc zaujali hračky. Měli tam i mončičáky a mumínky! :D U každé skříňky pak vždycky bylo švédské a anglické (zázrak!) sluchátko, kde vám něco hezkého povídali. Dále pokračovalo Stadsmuseet s historií Malmö a ještě nějaká historie otroctví (nejen lidí, ale i zvířat), válek, násilnictví... Nevím přesně. Opět to bylo jen švédsky, tak jsme toho moc nepochopili, ale některé ty atrakce byly fakt strašidelné. A není divu, že tato část nebyla přístupná pro děti. Až budu umět švédsky, tak se určitě vrátím. :D 




Poslední část této budovy tvořil Naturmuseet. Jestli jste se otřepali už jen z toho názvu, tak vězte, že jste ještě nikdy nebyli ve švédském přírodovědném muzeu. Začalo to velkými vycpaninami typických švédských zvířat (z vycpaného soba jsem měla skoro strach, jak byl obrovský). Pokračovalo to lavičkou, která byla udělána z různých stromů. Končilo to v obrovské místnosti, na jejíž zdech se promítaly krajiny z různých ročních období, to bylo doprovázené příslušnými zvuky. Byly tam barevné stolky s různými informacemi o zvířatech a velké skleněné vitríny s dalšími vycpaninami zvířat, vždycky nějak tematicky spojenými. Do některých těch vitrín se dokonce dalo vlézt. :D Kromě toho tam taky byla spousta míst na sedění či ležení, dokonce i zásuvky tam byly.

No ale nebyli by to Švédové, aby se tam neobjevila i otázka ekologie a etiky. V jedné z posledních vitrín tam například byl had a vedle něho kabelka z hadí kůže apod. Další stolky se pak zabývali právě těmito problémy, dále ekologickými problémy každodenního života, které si člověk ani neuvědomuje (na to tam byl i speciální test), a taky problémy včel – dokonce tam měli vlastní úl, do kterého šlo vidět, takže jste se mohli podívat, jak zrovna včeličky pracují. Něco úžasného! Bohužel jsme neměli moc času, ale až se tam vrátím, tak si to určitě všechno pročtu. :)

(Edit: teď jsem zjistila, že to je jen dočasná výstava, ale tak snad ji ještě stihnu. :D)




S naším lístkem, resp. nálepkou na košili, jsme měli přístup i do další budovy, asi o 100 metrů dál. Tam se nacházelo Tekniska Museet & Sjöfartsmuseet, čili muzeum techniky a námořnictví. Kromě toho tam byla zrovna interaktivní výstava Idea Planet. Tam jste si mohli na vlastní kůži vyzkoušet spoustu zázraků techniky, kromě toho tam byl třeba počítač, kde jste položili dva prsty, pak vám promítali obrázky a měřili, jak na který reagujete. Potom vám ukázali ten, na který jste měli největší emoční (ať už kladnou nebo negativní reakci). Už ani nevím, co jsem tam měla, ale myslím, že to bylo něco, čemu jsem se hrozně smála. :D Pak tam byla třeba taková přetahovaná, kdy jedna strana lana byla lehčí na táhnutí, druhá těžší. Tam se k nám přidal takový roztomilý kudrnatý kluk, který vůbec neměl anglicky, ale asi mu to vůbec nevadilo. Bohužel mám jen jednu fotku – z takového velkého počítače, kde jste si měli naklikat, na co máte chuť a jak moc máte hlad a ono vám to vypočítalo, jak moc zdravé věci jste si vybrali.


Pokud umíte švédsky, tak tady je většina výstav, o kterých jsem se zmínila. :) Než jsme prošli celou Idea Planet, už zbývalo do zavření muzea asi 15 minut, tak jsme jen rychle proletěli auta a kousek vlaků a lodí. Jednu loď jsme si taky prošli. Nevím, jestli kdysi byla opravdová, ale působilo to opravdu důvěryhodně. Byla teda ale fakt šíleně malá, nic pro klaustrofobiky!

To byla poslední věc, kterou jsme v Malmö navštívili. Strávili jsme v těch muzeích většinu dne, ale mně to vůbec nevadilo. Muzea mě obvykle až tak moc nebaví, ale ve Švédsku je to fakt zážitek! :) Ještě přidám pár věcí, které mě zaujali, a o kterých jsem se nezmínila. Především tedy městská knihovna, která je úplně nááááááááádherná! Vstup do ní je samozřejmě zadarmo, stačí se tvářit, že si tam jdete fakt něco půjčit. :D A můžete si to celé projít. Ach, chci taky takovou knihovnu!








A teďka už fakt jen ten zbytek. :)

stánek pirátské strany :D chci ty plakáty!!!!


nemocnice, která se taky často objevuje v Bron/Broen

a má tam dokonce i zuby nebo co :D




A je to! Teď, když jsem o tom všem znovu psala a znovu to prožívala, bych se hned zas vrátila!!!! :( Kdo pojede v létě se mnou?

Jo a kdybyste měli nějaké dotazy, klidně pište. Možná ten článek pak rozdělím, protože těch fotek je nakonec fakt hodně... 

– – – – –

No a příští cestopisný článek bude o Vídni. Byla jsem tam sice už 200x, ale vždycky večer na koncert. Tentokrát tam pojedeme s A. do Primarku, na vánoční trhy a na prohlídku centra. Snad to přežijeme! :D 

Žádné komentáře:

Okomentovat