úterý 5. července 2011

Rock for Tvrdý játra

Jako obvykle jsem dorazila pozdě a řídila se heslem "v nejlepším se má přestat", takže jsem na RfP byla jen dva dny, ale bohatě mi to stačilo, abych se naplnila štěstím (škoda, že se to samé nedá říct o fyzičce). Viděla jsem všechny, co jsem chtěla vidět - Kate Nash, Wombats, Kele a White Lies (a pak pár dalších) - a žádný mě nezklamal, přesně naopak!!! Mimojiné jsem viděla také lidi, které jsem chtěla už nějakou tu dobu potkat - pana S, pana V :D a na poslední chvíli dokonce i slečnu B ,woo!
Měla jsem trochu obavy, že to tam psychicky sama nezvládnu, ale nakonec jsem to přežila s přehledem. Taky je fakt, že když jste sami, tak se vás lidé (resp. muži) nebojí tolik oslovit, takže se stavěním stanu, hledáním určitých objektů jako je bankomat nebo sezením o samotě s pivem jsem neměla žádné problémy a vždycky se někdo našel... No ale myslím, že třetí den už bych se docela nudila.
Takhle to bylo d o k o n a l é.