Ne nedokážu si to představit a i když jsem tvrdila, že nesnáším předsudky, v tomto případě se to jinak nedá. Francouzský stejnojmenný film se podobně jako Angus, thongs and perfect snogging dějem neliší od ostatních filmů pro nás tzv. mladistvé, ale scény jsou jednoduché a nutí nás s úsměvem přemýšlet nad našimi láskami v šestnácti letech. Celkově nás prostě BAVÍ. (Nebo aspoň mě.) Nenásilně. To je to hlavní slovo a hlavní rozdíl se zámořskou tvorbou filmů, které sice mají stejný děj, ale jinak jsou celkově neúnosně trapné. Kromě toho, že tam často dávají herce, kteří jsou přirození jak plast (Amanda Bynes, již zmiňovaná Miley Cyrus, sestry Olsenovy a spousta dalších), se nás snaží rozesmát strašně vtipnými scénkami, jejichž genialitu ještě dovrší prvotřídní dabing, a pak dojmout stejně dojemnými scénkami, kde hraje tesklivá hudba. A toto prosím podtrhnout a zvýraznit. To mě na američánské tvorbě sere nejvíc. Když začne hrát ta známá hudba, co mi má snad vehnat slzy do očí, mám chuť se vyzvracet. Je to jako, když si k vám v jídelně přisedne ten člověk, kterého šíleně nesnášíte, a jeho hlas vám neustále hučí do hlavy, a vy si nepřejete nic jiného, než ho lištit táckem o hlavu, v čemž vám brání pouze společenské konvence.
Mám prostě mnohem radši, když si vážné věci říkají bez hudby v pozadí - prostě přirozeně. Taky mi za zády nezačne hrát místní orchestr, když mě někdo k smrti urazí nebo mi řekne, že mě miluje. Je to tak těžké pochopit?
(Samozřejmě, byla řeč pouze o romantických komediích, především pro "teeny", pokud to někdo nepoznal. Nezastírám, že existuje spousta geniálních amerických filmů - jenže ne v tomto žánru.)
Žádné komentáře:
Okomentovat